Zahrady na svahu mají své kouzlo, ale také svá pravidla 2/2

V předchozím článku jsme nastínili výhody a nevýhody zahrad ve svahu. Seznámili jsme se se základy nakládání s kořenovým systémem stromů. V druhé části se již dostáváme k materiálům, které jsou možné na práci se svahem použít a to zejména, když ho chceme zmírnit nebo vytvořit přímo kus rovné plochy.

JAK VYTVOŘIT ROVINU

Jakmile si uvědomujete veškeré limity, můžete se pustit do "tvarování" zahrady.  K tomu nejčastěji slouží stavba zdí a zídek. Pokud nepřesáhnete výšku 1m, nemusíte ani takovou zídku ohlašovat na stavebním úřadě popř. u větších staveb žádat o stavební povolení. Do jednoho metru si vystačíte i se suchou zídkou z přírodního kamene nebo dubových pražců, pokud jste vyznavači přírodních zahrad, můžete dokonce použít silné vrbové proutí nebo kameny, které naleznete na pozemku popřípadě v co nejbližším lomu.  Nejoblíbenějším materiálem na suché zídky je u nás bezesporu břidlice a čedič, které se snadno skládají a mají poměrně pravidelné tvary. Zídka lze však postavit z jakéhokoli kamene, záleží už pak jen na šikovnosti kameníka.

Ukázka suché zídky ve spojení s vodním prvkem. Čím složitější tvar kamene, tím hezčí, přirozená zídka, tím větší náročnost na její sestavení. Výsledek ale stojí za to. (zdroj: Tereza Mácová)

SVAH

Pokud nám však metrová zídka nestačí na vytvoření roviny, budeme potřebovat ještě svah. Jakmile takový svah přesáhne sklon 30°(což odpovídá standardním schodům) je třeba svah dobře zpevnit, aby  se nejlépe ani nehnul. K nejčastějším pohybům dochází po zimě a během dešťů.  Záleží nejvíce na délce svahu a jeho sklonu. Ale pokud nebudeme zacházet do podrobností  platí, že jakákoli zapojená zeleň má funkci svah zpevnit natolik, že eliminuje erozní nebezpečí.  Pokud je svah zakončen zídkou ostatně i v případě, že zídka drží relativní rovinu, měla by zídka být dobře odvodněná, aby se za ní nekumulovala voda a zídce nehrozil pád. Týká se zejména betonových neprodyšných zdí. O tomto tématu třeba někdy příště.

ROSTLINY, KTERÉ DOKÁŽÍ SVAH ZPEVNIT

Obzvláště dlouhé a příkré svahy vyžadují dřeviny, které svým bohatým a poměrně hlubokým kořenovým systémem dokáží svah stabilizovat. Používají se zejména u dálnic nebo v Praze se s nimi můžete setkat na svahu Letenských Sadů směrem k řece. Využití mají především tam, kde není svah dobře přístupný a nemůže být pravidelně opečováván.  Jedná se například o stromy: javor babyka, javor klen, dřín, akát, břízy, jeřáb nebo dub a keře: svídy, dříšťály, muchovník, zlatice, skalníky, některé růže, ptačí zob, borovice kleč, atd. 

U mírnějších svahů můžete přistoupit k výsadbě jakýchkoli trvalek, předností však je, pokud je nebudete muset pravidelně opečovávat a zvolíte tak, aby byly pěkné po celý rok - například barvínek, břečťan nebo rostliny, které se používají jako náhrada trávníku a mají schopnost pokrýt velké plochy - jako je Leptinella, vrbina peníková, izotoma, koulenka, sagina či provonět svah mateřídouškou úzkolistou.

Koulenka srdcolistá (Globularia cordifolia) se hodí na výsušné chudší půdy. (zdroj: http://albamar.pl/)

Izotoma (Isotoma fluviatilis) se hodí na vlhčí dobře propustné půdy, slunce až polostín. (zdroj: http://www.kraeuter-und-duftpflanzen.de/)

Ukázka osázení extrémně příkrého nepřístupného svahu pomocí břečťanu, skalníku a mnohokvětých růží. Než se rostliny zapojí, je nutné svah zpevnit opatřením proti sesuvu svrchní vrstvy - zde pomocí hatí. (zdroj: Tereza Mácová)

Zpevňování svahu nemusí nutně být prováděno betonovými tvárnicemi, které odsávají nadměrně vodu a rostliny v nich přežívají jen ztěží, svah nemusí být potažen mulčovací plachetkou, abyste se vyhli plevelu. Naopak, je mnohem rozumnější volit rostliny tak, aby pokryly svah celý a případný plevel sami vytlačily. Půdopokryvné rostliny se rozšiřují většinou pomocí výhonů, které při použití plachetky vlastně omezujete v růstu a bráníte jim zakořenit. 

Řešení svahů je značně variabilní a pozemku dává vždy něco navíc, není to tedy vždy na škodu mít svah na zahradě, může to být naopak něčím "navíc" - rozčlenění prostoru, zisk hloubky, možnost využití přirozeného terénu k spádu vody nebo umístění klouzačky, pěkný výhled do okolí, soukromí. Svah může být velký bonus, jen se to s ním musí umět.

Zahrady na svahu mají své kouzlo, ale také svá pravidla 1/2

Zahrady ve svahu zažily svůj největší rozpuk právě v období renesance a své kořeny zapustili v Itálii. Významné rodiny a šlechta si často stavěla své residence právě na vrcholcích a svazích s širokým rozhledem, někdy i v bezprostřední blízkosti panovníka a tedy těsně pod hradbami rozkvetly terasovité zahrady se sady a vinicemi jako tomu bylo například pod Pražským hradem. 

Velkou předností zahrad ve svahu je možnost rozhledu, blízkost nebe a pocit soukromí. Zahrada v italské Umbrii, Col delle Noci. Zdroj: www.home-designing.com

VÝHODY ZAHRAD VE SVAHU

Již renesanční zahrady nám ukazují jaké výhody nabízí svah. Je to bezesporu krásný výhled do krajiny, blízkost nebe nebo proudění vody. Zajímavostí jsou bezesporu i výhledy, které se dají doslova otevřít, či je podpořit vodní hladinou mizející za horizontem aniž byste museli myslet na sousedy, kteří jsou často hluboko pod Vámi nebo naopak nad. Neopominutelnou výhodou je tedy i soukromí nebo pokud jste navíc natočení k jihu, můžete zvážit založení tradičního vinohradu.

Negativní hrana bazénu. Horizont výhledu ze zahrady na svahu se dá podpořit například vodní hladinou, která padá pod hranou a vrací se zpět do vodní nádrže. Zdroj: Geraldine Bruneel

CO NA SVAHU CHYBÍ

Toto jsou poměrně přirozené věci, které na zahradě na svahu dostanete téměř zadarmo. Co si však budete muset zaplatit je rovina. Krása renesančních zahrad vlastně není pro děti a to je v rozporu s tužbami mnoha, kteří si u nás staví dům se zahradou.  Asi největší převýšení, které jsem na zahradě řešila bylo 18m na 60 metrech délky. Zahrada by se dala přirovnat ke slušné černé sjezdovce. Při přemýšlení nad zútulňováním svahu vás budou nejspíš napadat zdi a schodiště, myšlenky sklouznou k rampám či přímo skluzavkám.  Získat na takové zahradě rovinu a ještě k tomu nejlépe bez stavby jakékoli opěrné zdi je poměrně kumšt. Nicméně děti by měli mít možnost se venku proběhnout po trávníku a být pěkně na očích aniž by museli jít do nedalekého parku.

Zahrada ve svahu s převýšením 18m. Hledání řešení rozšíření roviny kolem domu. Zdroj: Tereza Mácová

LIMITY TVORBY SVAHU

Máte několik možností jak na svahu vytvořit rovinu. Základním limitem je především dům, terén okolního pozemku a stávající stromy.

Terén okolního pozemku je podmínkou dodržet, pokud se nedohodnete se sousedem jinak (nepostavíte zeď kolem celého pozemku atd.). Pokud se dostanete ke svahování, abyste se napojili na sousedův pozemek, pozor na to, že odtékající voda po takovém svahu by mohla sousedovi vadit. Vaší povinností je řešit vodu, která spadne na Váš pozemek nechat vsáknout u Vás nikoli u souseda.

Vzrostlé stromy mají svůj kořenový systém (jednoduše se můžete řídit průmětem koruny na zem) v poměrně širokém radiu kmene.  Z toho v prvních dvaceti centimetrech mají nejjemnější kořínky, které stromu dodávají živiny, vláhu a překvapivě vzduch (v této hloubce jsou kořeny navázané na bakterie, které potřebují ke svému životu vzduch), naopak hlouběji se nacházejí statické kořeny, které, dle typu kořenového systému, více či méně zasahují až na povrch.  Pokud porušíte statický kořen, hrozí pád stromu, pokud odeberete nebo naopak přisypete vlásečnicové kořeny, hrozí nejrůznější hniloby a následné odumření stromu. Tato problematika je značně složitá a existuje několik výjimek, ale o těch třeba někdy později.

Při stavbách v blízkosti stromů je třeba volit taková řešení, která stromy neohrozí. Příklad schodů kopírující terén kotvených na pilotech. Zdroj: Clive Nichols

Některá náročnější řešení si žádá zasáhnout do kořenové zóny stromu - v takovýchto případech je vyloučené provést stavbu bez zásahu arboristou.  

Mohlo by se zdát, že kořeny stromu nesouvisí se zahradami ve svahu, ale právě na těchto zahradách dochází k jejich nejčastějšímu poškození a to právě kvůli touze po rovině. Proto jakékoli větší zásahy je nezbytné konzultovat se zkušeným arboristou, který doporučí postup a navrhne opatření, která pomohou strom ochránit.

V další části se dozvíte základní zásady zpevnění svahů spolu s rostlinami, které mají svah schopnost pokrýt a zpevnit.

Mohlo by Vás zajímat:

• Další díl: Zahrady na svahu mají své kouzlo, ale také svá pravidla 2/2

• Více o renesančních zahradách čtěte zde 

• Blog zahradní a krajinářské architektury KOMBUCHA