V prvním letošním článku se s Vámi vrhneme o něco hlouběji do problematiky modrozelené infrastruktury. A to hlouběji doslova, protože velká část práce technologie MZI se odehrává právě pod povrchem. Konkrétně Vám představíme možnosti výsadby stromů na zdánlivě nemyslitelných místech města na příkladu jednoho z našich projektů v Praze na Letné.
Vol. 04 - Švédský systém
V návaznosti na náš předchozí text o výhodách modrozelené infrastruktury (MZI) pro prostředí měst Vám tentokrát podrobně představíme jednu z jejích podob – tzv. Švédský systém. Tato technologie je jednou z chytrých odpovědí na u nás do této doby zdánlivě neřešitelnou otázku výsadeb stromů v komplikovaném prostředí našich měst.
Švédský systém patří mezi technologie výsadeb do strukturovaného substrátu, které zároveň umožňují komplexní práci se srážkovými vodami. Tento systém byl vynalezen ve Švédsku, kde se ve městech uplatňuje a vyvíjí již 20 let. Jedním z jeho cílů je umožnit plnohodnotné výsadby stromů a další vegetace ve složité struktuře našich měst.
Často zeleň ve městech vnímáme jen jako estetickou kulisu – záhony růží na náměstí, jarní geometrické výsadby macešek nebo alej dokreslující siluetu ulice. A taková podoba městské vegetace nám většinou nic víc nenabízí, ani nabízet nemůže.
Existence prachu, vibrací, vysokých teplot, znečištění, deficit stínu a vlhkosti, nedostatek kořenového prostoru jsou složky, které často už nevnímáme, ale které jsou pro vegetaci zásadními, často smrtelnými fakty, se kterými se musí poprat. Se současnou moderní oblibou pokojových rostlin v našich bytech už jsme pochopili, že suchý vzduch je pro některé z našich rostlinných miláčků nepřekonatelný problém, stejně tak ten, komu nezemře ani jedna rostlina přes zimu, je považován za velkého PLANT HERO. Tuto zkušenost jsme bohužel zatím nepřenesli na vegetaci obklopující nás mimo naše domy a byty. Přitom většina toho zeleného, co v ulicích najdeme, nejde často nazvat jinak než jako živořící. A možná si ani nedovedeme představit, že by to mohlo být jinak.
Začněme stromy a rostliny vnímat i v rámci jejich dalších funkcí, které nám mohou nabídnout a co to přímo pro nás, jako obyvatele měst znamená. Tomu jsme se v obecnější rovině věnovali ve článku minulém (čtěte zde).
Dneska se zaměříme na to, jakým způsobem můžeme vegetaci zajistit takové podmínky, jaké potřebuje a zároveň, jak ji můžeme „využít“ v procesu hospodaření s dešťovými vodami. (a ještě se nám tam v pohodě vleze teplovod, plynovod a internet) - a to nás přivádí ke komplikovanému prostředí parteru, po kterém chceme často protichůdné funkce:
- propustnost povrchu pro vodu a vzduch + jeho živnost
- zároveň pevnost a zhutnění pod dlažbou nebo asfaltem
- odolnost, schopnost nasměrovat vodu od staveb
- průchodnost pro sítě
- jednoduchost řešení a možnost snadného rozebrání a složení při opravách a správě
Odpovědí může být právě technologie Švédského systému. K této technologii v českém prostředí prakticky žádné informace neseženete, přestože pár zkušebních projektů již v Praze proběhlo. My jsme tuto technologii konzultovaly s Martinem Vysokým ze švédského atelieru EDGE, který se na modrozelenou infrastrukturu specializuje a rády bychom její principy dostaly do základního přemýšlení architektů o veřejných prostranstvích.
Základem švédského systému je práce s různými frakcemi kameniva (jednoduše různě velké kamínky a kameny a šutry). Velké frakce (velké šutry) dokážou přenést zatížení z chodníku a vozovky a udrží mezi sebou volný prostor, i když se povrch nad nimi zhutní. Tento volný prostor (cca 30%) je pak vyplněn speciálním substrátem, jehož důležitou složkou je biohel – jde o tzv. strukturální substrát či v projektantském názvosloví „otevřený podklad“ (open subbase/OSB). Díky této vrstvě získáme prostor pro vzduch, který kořeny stromů k životu nutně potřebují. Přes zhutněný povrch se pak vzduch do této vrstvy dostává přes vzduchové šachty. Stromy jsou pak do strukturálního substrátu osazené do jakýchsi betonových ohrádek, které umožňují umístění pochozích kovových mříží nebo zhutnění povrchu. V jednodušším případě nám strukturální substrát umožní získat dostatečný prostor pro kořeny stromů – oproti stávajícím výsadbovým jamám 1,5 x 1,5m je to pro stromy značný posun.
V ideálním případě lze technologii švédského systému využít více komplexně, a to zároveň jako prostor pro retenci dešťové vody. Taková úprava ulice pak zahrnuje využití otevřeného podkladu po celé délce, kdy spojuje výsadbový prostor stromů (což stromům vyhovuje, protože si v rámci kořenového systémů dokážou předávat živiny i různé informace) a zároveň je do této vrstvy svedena dešťová voda z chodníku či ulice. Voda je pročišťována skrz substrát s biouhlem, který do sebe vodu nasákne a dopraví ji ke kořenům a následně umožní i její následný odpar – tzv. evapotranspiraci, která ochlazuje zpevněný povrch ulice a tak ovlivňuje i její mikroklima. Systém si dokáže poradit i se znečištěním v podobě solí, které se vlivem vody rozpustí a následně jsou odplaveny do kanalizace, na kterou je celý systém napojen. Dešťovou vodu pak lze do systému přivést jak pomocí uličních kanálů, šachet či vpustí, tak skrz dešťové záhony nebo zasakovací průlehy se specifickými rostlinami snášejícími jak sucho, tak občasné zaplavení.
Komplexní zapojení švédského systému v celé šířce ulice - napojení na kanalizaci.
Stromy rostoucí ve švédském systému se nám následně odmění plnohodnotnou výškou, zdravou korunou, celkovou prosperitou a delší životností zajišťující stín, ochlazování prostředí, čištění vzduchu, snížení hluku a snížení efektu městského tepelného ostrova.
A co ty sítě?
K sítím technické infrastruktury se stále stavíme tak, jako by byly nedotknutelné a mohly si pro sebe zabrat celý uliční prostor. Spíš jsou ale ukládány nekoncepčně a díky tomu pak prostor pro stromy nezbývá. Do konfliktu se dostává jak velký počet podzemních, tak i nadzemních sítí, problémem pak mohou být i jejich ochranná pásma.
V rámci prověřovací studie výsadby stromů v ulici Milady Horákové jsme na problém se sítěmi také narazily. Jako řešení výsadeb jsme navrhly právě švédský systém, na který osvícení zástupci Prahy 7 reagovali velmi pozitivně. Naopak u zástupců technické infrastruktury, jejichž ochranná pásma do návrhu zasahovala jsme se setkaly s jasným nesouhlasem. Problémem pro ně byla především samotná představa umisťování stromů do prostoru města, kterou vnímali jako naprosto neoprávněnou a nesmyslnou. Uvědomily jsme si, že v tomto ohledu krajinářská architektura jako obor v komunikaci s veřejností selhává. Vymezily jsme si tedy prostor pro detailní představení fungování systému a objasnění komplexnosti přístupu jednotlivým správcům sítí. Následně vznikla velmi otevřená debata o možnostech systému, jejímž výsledkem byl seznam jednoduchých podmínek, za kterých jsme dostaly možnost navrhnout velkorysý kořenový prostor i na úkor jednotlivých sítí a ochranných pásem.
Jedna z možných podob výsadeb stromů v ul. Milady Horákové, prověřovací studie výsadby stromů - atelier YYYY
Ve Švédsku existuje na místním úřadě pro tato jednání s DOSS přímo pozice – jednoho zástupce úřadu, který všechny dotčené orgány ve svém obvodě zná a projekty s nimi projednává pouze on. V našem prostředí stojí tato část inženýringu na jednotlivých architektech a projektantech – což může být často překážkou ve vyjednávání v mnoha ohledech (od obrovské časové dotace po osobní sympatie a komunikační schopnosti).
Zajímavá je i ekonomická stránka takového projektu. Některé státy v USA, Německo, Švédsko, Dánsko, ale i některá města si nechali vypracovat posudek na ekonomiku MZI – dlouhodobě a někdy i krátkodobě z těchto studií vychází technologie MZI oproti technologiím stávajícím jako výrazně levnější.
Více k tématu například tu:
EPA, Why You Should Consider Green Stormwater Infrastructure for Your Community:
Banking on Green: A Look at How Green Infrastructure Can Save Municipalities Money and Provide Economic Benefits Community-wide:
Urban Street Stormwater Guide:
Věříme, že tento projekt bude pro Prahu 7 pilotním a zároveň nám dá možnost využitou technologii skrz projekt více medializovat.
A jak bude vypadat Váš další návrh ulice/náměstí/dětského hřiště/plácku před Vaší kavárnou?
Autorka článku: Ing. arch. Alice Boušková
Zdroje:
https://bluegreengrey.edges.se/project/rain-gardens-with-osl-on-rundelsgatan-in-vellinge/
https://bluegreengrey.edges.se/project/bluegreengrey-systems-at-vardsatravagen-rosendal/
https://bluegreengrey.edges.se/project/blue-green-infrastructure-street-neptutnigatan-at-gaddorna-malmo/