Kdy začít plánovat zahradu?

O zahradě často rozhodujeme dříve, než si to uvědomíme. Umístění nádrží, vedení rozvodů nebo výšky terénu mohou předem určit, kde jednou porostou stromy, kde vznikne terasa a kde budeme odpočívat. Nemělo by to být naopak? Neměly by technické požadavky vycházet z toho, jak chceme v zahradě skutečně žít?

fotka terénu po stavbě domu — Fotka z fáze před úpravou hrubých terénů. Objevují se první nejasnosti jako navázání terénu na dům, co s přívalovými dešti? Osazení retenční nádrže, která se nedá zatížit více jak pár centimetry půdy. foto: archiv YYYY

Plánovat zahradu lze v kterémkoliv ročním období, většina lidí ji však instinktivně řeší až jako poslední. Nejlepší chvíle přichází tehdy, když máme dostatek času místo pozorovat, promyslet souvislosti a rozhodovat se bez zbytečného tlaku. Takové podmínky jsou ale v praxi spíše vzácné.

U novostavby je strategické začít už během návrhu domu, případně ještě před dokončením terénních úprav a technických rozvodů. Znamená to řešit více věcí současně. Právě tehdy je ale ještě možné jednotlivá rozhodnutí propojit, místo abychom jejich důsledky později složitě napravovali.

Často nás lidé oslovují až ve chvíli, kdy potřebují vyřešit konkrétní problém – terén po stavbě, odvodnění nebo část zahrady, která nefunguje. Řadu možností však už předtím ovlivnilo umístění retenční nádrže, rozvodů, zpevněných ploch nebo výškové osazení domu. Zdánlivě drobná technická rozhodnutí pak určují, kde bude možné vysadit strom, vytvořit terasu nebo umístit pergolu.

Lidé nás často kontaktují až když situace hoří. Přímo na stavbě se pak dělají rychlá rozhodnutí, se kterými později budou žít roky. foto: archiv YYYY

Z praxe známe situace, kdy se terén začne upravovat od oka a teprve během prací se ukáže, že jednotlivé výšky nenavazují. Nesedí úroveň terasy, sokly domu ani výšky poklopů nádrží. V tu chvíli už nejde jen o vzhled zahrady, ale také o odvádění vody, přístupnost a návaznost všech ploch kolem domu. Terén je jedním z nejobtížnějších a zároveň nejkomplexnějších témat naší profese.

Pokud zahrada vzniká současně s domem, můžeme technické požadavky lépe propojit s tím, jak v ní budete skutečně žít. Promýšlíme pohyb, místa pro společný čas i odpočinek, světlo a stín, vodu, terén, vegetaci i vztah k okolní krajině.

Jiná situace nastává u starší zahrady. Původní uspořádání už někdy neodpovídá současnému životu, místo má ale vlastní paměť. Stávající stromy, oblíbená zákoutí nebo rostliny spojené se vzpomínkami mohou zůstat. Ostatní lze nově uspořádat tak, aby zahrada znovu dobře sloužila.

Samotný návrh u nás obvykle trvá přibližně dva měsíce. Terén řešíme od úplného začatku. Nejprve vzniká základní koncept zahrady, následně jej rozpracováváme do finální studie. Potom je třeba počítat ještě s přípravou realizace a kapacitou zahradní firmy.

Na plánování si proto vyčleňte dostatek času. Tři měsíce před zamýšlenou realizací jsou spíše nejnutnějším minimem. Klidnější a realističtější je začít alespoň jednu sezonu předem. Ukvapenost se u zahrady zpravidla nevyplácí.

ProjektYYYY 2/24/18 ProjektYYYY 2/24/18

Stručný průvodce plánováním zahrady

..aneb co byste měli zvážit, než začnete plánovat zahradu a jak se vyhnout základním chybám.

Možná jste právě koupili dům a našetřili síly k dalšímu zařizování a přizpůsobování svého životního prostoru. Víte, že nechcete jen trávník a pár tújek u plotu, jenže kromě zahrady své babičky a trávníku na chatě jste se zahradou nepřišli významněji do styku. Jak tedy naplánovat zahradu tak, aby byla v souladu s vámi? Inspirujte se u profesionálů, pro které je plánování zahrad a krajiny posláním.

1 – V jakém období začít s plánováním zahrady?

Obecně záleží, kdy ji chcete realizovat. Minimálně je třeba začít plánovat alespoň v 3-měsíčním odstupu od realizace zahrady. Nicméně ideální to není, zahradní firmy mají nasmlouvanou práci minimálně sezónu dopředu. Raději se obrňte trpělivostí, výsledek bude stát za to. Další možnost je pustit se do realizace svépomocí, tam se zdá, že máte čas více pod kontrolou, ale je tomu skutečně tak?

Také záleží, jaké jsou představy o bydlení a jeho standardech. Ve chvíli, kdy si stavíte dům na míru s architektem, je nasnadě tak postupovat i se zahradou. Tedy při plánování domu již oslovit i toho, kdo bude s vámi řešit zahradu. Oba se navzájem při tvorbě návrhu ovlivní a vznikne perfektní výsledek. Může tak vzniknout jedinečný celek domu propojeného se zahradou a jeho okolí. Náš ateliér spolupracuje na zahradě nejraději již současně se studií domu, ještě před územním rozhodnutím. Pomůžeme tak umístit rozumně retenční nádrž, někdy i studnu, tepelné vrty nebo typy zpevněných ploch.

*Plánování zahrady v souběhu s domem může přinést dokonalou souhru zahrady a domu. (vizualizace výhledu z okna)*

2 – V čem a jak může pomoci zahradní architekt?

Krajinářský architekt může pomoci se souhrnným pohledem, co na zahradě budete potřebovat a dořešit všechny souvislosti. Člověk má tendenci řešit jen, co jej tíží nebo co právě potřebuje – zaměřuje se na jednotlivosti, architekt přemýšlí v celkových souvislostech. Pomůže udržet rozpočet na uzdě. Ač se to nezdá, ve chvíli, kdy se nacení vše, co je potřeba, je to ve výsledku vždy méně než když to nakupujete impulzivně, co Vám padne do oka nebo, co zrovna potřebujete teď hned. Zjednodušeně, lidé mají tendenci utrácet za zbytečnosti a ty pak dodatečně umísťovat na pozemku, vzniká tak chaos. Architekt Vám pomůže vytipovat, co má smysl, a co už je jen věc, kde se chcete rozmazlit.

3 – Jaké jsou nejdůležitější body plánování zahrady – postup?

V našem ateliéru je to průzkum návazností zahrady na okolí, průzkum přírodních podmínek a historický kontext, pochopení architektury domu a navázání se na majitelovi představy a styl života. První krok je velmi důležitý, vzniká díky němu identita celé zahrady, kterou již jen přeneseme na papír jako obraz, a pak i reálně do zahrady.

Následně vše zpracujeme do srozumitelné formy a ukážeme, jak vše bude vypadat a jak by to mělo celé fungovat. Poté se doplní jednotlivé materiály. V tu chvíli již klient ví, jak co bude vypadat, z čeho to bude a kolik to zhruba bude stát. Jakmile se dohodneme, jaké jsou priority, rozpracujeme studii do detailů a připravíme jej jako podklad pro realizaci.

4 – Lze plánovat zahradu na každém pozemku?

Zahrada může vzniknout i ve spáře dlaždic na terase. Jde jen o správné nastavení podmínek k růstu.

Zahradu můžete mít i na střeše, terase, balkonu, pod zemí, v domě. Dneska jsou technologické možnosti tak pokročilé, že člověka omezují jen zdroje. Záměrně nepoužívám slovo finance, protože, když máte hodně času a odhodlání řadu věcí, dokážete sami.

5 – Pokud je ta možnost, je lepší nejprve naplánovat zahradu a pak si teprve pořídit pozemek, nebo se zahrada plánuje už na konkrétní pozemek?

Každý dům a zahrada by měla reflektovat místo a kontext, ve kterém stojí. Jen tak dokáže přinést svému majiteli maximum. Vzhledem k cenám pozemků je logické, že chtějí lidé vytěžit z pozemku maximum. To by naopak nešlo. Tedy je dobré zvážit před koupí, co byste na pozemku chtěli a zohlednit to při výběru pozemku. Ale o žádné detailní plánování se nejedná. Abyste nic nezanedbali, můžete si takovou drobnou studii vypracovat od krajinářského architekta. Takový požadavek není častý a možná je to škoda, svůj záměr je dobré prověřit ještě před koupí. Můžete se vyhnout řadě překvapení.

6 – Jaké je ideální místo pro zahradu?

*Zahrada by měla vždy zapadat do místa, kde je a mít vlastní řád. Jen tak dokáže působit harmonicky.*

Dle mého názoru záleží pro jakou. Když to zjednoduším pro venkovskou zahradu je ideálním místem venkov a pro japonskou Japonsko. Každá zahrada by měla být navázána na své místo a svého člověka. Už jen proto, že je mnohem více, nežli dům, svázána s půdou, klimatem a možnou péčí, kterou je jí člověk ochotný dát.

7 – Jaké jsou základní prvky zahrady, co by nemělo chybět v každé zahradě?

Myslím, že žádné zahradě by neměla chybět identita a jasný řád. Ten nemusí být vyjádřen nijak tvrdě, ale jednotlivé části zahrady by měly především sloužit svému účelu, předchází se tak konfliktům a disharmonii, kterou vnímáme spíše podprahově. Když to zjednoduším, stejně jako v bytě, platí i v zahradě, že nejdřív je jakási hala, kudy procházíte, pak obývací pokoj, kde jste nejčastěji, užitková část a ložnice, kde byste měli mít možnost být sami. To je pak vystavené z prvků, jako jsou trávník, keře, stromy, terasy, dlažby, treláže, oplocení…

8 – Jaký je současný trend v zahradách?

*Současným trendem je používání travin a přiblížit se tak podobě přirozených luk.*

Nejen v zahradách, ale ve společnosti je trend naslouchat více přírodě. Na domech se tak objevují dřevěné obklady, používáme přírodní kosmetiku, volíme raději přirozené barvy, v zahradě se to pak projevuje používáním kvetoucích luk a okrasných travin. Přinášení přirozených kombinací do zahrad je výhodou i ekonomickou a ekologickou, zvedá se tak rozličnost používaných druhů. Už nemusí mít každá zahrada rododendron, japonský javůrek a bonsai, které ve své době rozpuku bylo ochotno řada lidí zaplatit zlatem.

9 – Dnešní moderní zahrady mají zavedenou například i vodu či elektřinu. V jaké fázi je třeba toto naplánovat?

Záleží, v jaké fázi se nacházíte s domem – zda již stojí nebo je teprve jen na papíře. Toto je jedna z výhod, pokud spolupracujete s krajinářským architektem již ve fázi plánování domu. Tyto přípravy se dají zahrnout k přípravám domu. Lze to plánovat i dodatečně, jen se pak musí občas sekat do fasády. Tedy stojí to pak trochu nervy a peníze, pokud na to nemyslíte včas.

10 – Je rozdíl v plánování mezi malou a velkou zahradou?

Malá zahrada je náročnější na detail a zpracování všech přechodů, protože tam je vše hned vidět. Ta velká si může dovolit větší velkorysost a těch detailů tam může být méně. U té velké budete především řešit rozsah péče, abyste se nestali otrokem vlastní zahrady. U té malé pak abstrakci jen na to nejdůležitější a tomu dát dostatek prostoru, aby nebyla přehlcená spoustou titěrností a stále dokázala nabízet klid a pohodu.

*Malá zahrada by měla obsahovat jen to nejdůležitější a být dotažená do posledního detailu. (zahrada na rozloze 40m2)*

11 – A liší se nějak plánování a úprava zahrady?

Zahrada se nedá úplně do posledního detailu naplánovat. V určitých chvílích je třeba improvizovat a to nejlépe s architektem, který projekt naplánoval. Jakákoli změna a improvizace by totiž měla podléhat té prvotní myšlence a identitě, kterou by zahrada jako celek měla přinést. Navíc ty improvizace dost často přehlédnou souvislosti, které se mohou objevit později. A to jde člověku, který toto nemá v hlavě těžko, k tomu slouží tzv. autorský dozor, aby architekt dohlédl na to, že tam ta myšlenka stále je přítomná a neztratila se.

12 – Je výhodnější naplánovat zahradu novou, nebo upravit stávající?

Záleží, co je hodnotného na stávající zahradě. To může být značně subjektivní. Pokud máte svou stávající zahradu rádi, najděte si takového architekta, u kterého cítíte, že Vám bude rozumět a zároveň si se zahradou poradí. Pak může být výhodné upravovat tu stávající. V zahradě je totiž rozhodující čas, a na stávající zahradě máte časový náskok někdy i 50 let. A to je poměrně hodně, na to zakládat zahradu od nuly.

Při úpravě stávající zahrady pomůže krajinářský architekt nastavit nový koncept v souladu se stávajícími stromy a podmínkami. (axonometrie návrhu zahrady)

13 – Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se lidé při budování a plánování zahrad dopouštějí?

Že nakupují rostliny, dle toho jak se jim líbí v zahradnictví. Již je pro ně těžké si představit jak rostlina bude vypadat za několik let, zda se vůbec do zahrady hodí nebo, zda jí to tam bude svědčit. Prostě se nechávají unést a neplánují. Zahrada se netvoří za den, ve chvíli kdy ji založíte, musíte počkat ještě pár let, než začne fungovat, tak jak byla naplánována. Pokud ji založíte špatně, je to bludný kruh.

Další věcí jsou často podceněné přípravy (rozvody vody, elektřina), příliš malé terasy, kde se nevejde pořádné sezení, neodsunete židli, když chcete projít, musíte přemístit nábytek apod. Často se stává výběr materiálu pouze dle ceny - nejčastěji to jde vidět u dlažeb. S myšlenkou, že na zahradu to stačí, ačkoli v domě máte všude dubové podlahy je trochu krátkozraké. Za prvé i mezi levnými dlažbami lze najít dobrou cenu/ výkon, nemusíte se přeci inspirovat u dlažeb, do kterých investovala obec.. Za druhé, na té zahradě budete žít pravděpodobně několik desítek let, tedy raději než k ulici, laďte dlažby k domu a jeho podlahám. Snažte se o propojení domu se zahradou. Nemusí to být dům a ten zbytek tam venku. Jakmile toto paradigma zlomíte, otevře se vám mnohem více prostoru pro život, který si můžete velebit stejně jako váš interiér.