soutěž Park U Vody – Holešovice

autorský tým : Tereza Mácová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Petráková, Tereza Lacigová

místo : 50.1123794N, 14.4486294E

rok konání soutěže: 2020

hodnocení : 1. cena

POBŘEŽNÍ REFUGIUM - útočiště v industriální krajině

Anotace

Záměrem návrhu je podpoření mnohovrstevnatého charakteru prostoru se svéráznou estetikou.Specifické historické stopy ustanovují jedinečný narativ prostředí, na který návrh parku navazuje a interpretuje jej skrz současné prvky. Koncepcí ve všech jejích rovinách zároveň proplouvá prvek svobody, který v tomto prostředí vnímáme jako klíčový. Cílem návrhu je vznik svébytného, autentickéhoprostoru v rámci koncepce přeměny břehů Trojské kotliny.

Unifikované panely UG 57, míchačky s obsahem 1000 litrů sovětské výroby, rybářská vesnice, železniční vlečka jako pozůstatek systému Holešovické přístavní dráhy, návěstidlo Se 21, most Barikádníků, ovocné sady sady, ruderální vegetace a silná dynamika řeky, to vše utváří narativ místa Parku u Vody.

Vzniká tak surový, mnohovrstevnatý prostor se svéráznou estetikou, do kterého se jednotlivé vrstvy propisují v různé intenzitě. Pracujeme s místem, které není výsledkem harmonické symbiózy člověka a přírody, ale více nezamýšleným důsledkem úplně jiných procesů. Místem, které nepodléhá žádnému managementu a dynamicky se mění v čase. Prostor lze vnímat ve spojitosti s prvkem nostalgie, právě díky posledním pozůstatkům silné industriální éry, které získávají svojí novou, estetickou hodnotu, založenou na pocitu mizení, ale i díky svému narativnímu charakteru. Zároveň lze ale svébytnou estetiku tohoto prostoru vnímat ve spojení s určitým pocitem svobody.

Principy návrhu

PROBUBLÁVÁNÍ HISTORICKÝCH STOP – NOVÁ GEOMETRIE

Právě tento prvek svobody je jedním ze stěžejních principů návrhu, spolu s interpretací specifické atmosféry místa utvářené historickými stopami, a to pomocí současných forem.

Tato koncepce se propisuje do všech vrstev návrhu, tedy jak do morfologie prostoru, návrhu nových cest, komunikačních propojení, propojení s řekou a pojetí jednotlivých hranic, tak i do náplně dílčích funkcí. Čitelnost historických stop umožňujeme někdy jejich zvýrazněním, jako je to v případě obarvených industriálních lamp, jindy umožněním jejich většího kontaktu s návštěvníkem, jako v případě prořízlých průchodů do stávající betonové zídky. Další historickou stopou, propisující se do parku je nově navržený rastr stromů, odkazující na venkovský ráz bývalé obce Holešovice a existenci tehdejších sadů. Charakter sadu je připomínán vložením nové vrstvy geometrie, ovšem skrz typ vegetace, která zapomenutá místa běžně osídluje. Do parku tak vstupuje jiné měřítko i jiný charakter prostoru. Nový sad je navržen v návaznosti na vymezení nového místa pro komunitní zahrádky, umístěné na jižní hranici parku. Zahrádky jsou tak polouzavřené vůči otevřené ploše travnaté plochy, kterou ponecháváme otevřenou a podtrhujeme její současnou kvalitu.

Jinou nově vkládanou geometrií jsou dva “rozprsky”, které udávají charakter cestní sítě bez jasných hranic. Rozprsky jsou ale jen zdánlivě nahodilé. Vytvářejí ve svých centrech samostatná pobytová místa a jednotlivé pohledy, průhledy a výhledy jsou důsledně komponovány tak, aby umožnily důležité optické vazby: vstup – řeka      vstup – centrum     centrum – řeka, centrum – otevřený prostor.

Zároveň umožňují volný, svobodný pohyb a volbu mnoha různých prostupů a výprav. Silný prvek linearity pak odkazuje na charakter prostředí přístavní dráhy, který je navíc podmíněn použitím materiálů typických pro tento typ prostředí.

DOTYK ŘEKY

Vztah místa s řekou je navrhován v různě intenzivní, někdy surové, někdy subtilní formě. Řeka je opticky propojena se všemi prostory parku definovanými pohledy, lze ji tak vnímat z různých prostředí i míst. Zohledněna je gradace jednotlivých pohledů, jejich skrývání a odkrývání. Zároveň je umožněn přístup přímo k vodě v několika obměnách (pozvolný/příkrý vstup). Samotná voda z řeky je pak přivedena přímo do parku v podobě vodního prvku umístěného v novém sadu v blízkosti zahrádek. Odtud je subtilní klikatící se rýhou vedena do centra rozprsku. Jinou formou je pak chování řeky připomenuto v podobě meandrující cesty v hájku, doplněné o suché poldry pobytových míst.

Nový vztah s řekou ale nabízí i prostor pod mostem. Je to místo naplněné možnostmi pobytu i pohybu, prostor pro setkání, sport, umění i umocnění komunitního potenciálu.

PROSTOR PRO PŘÍBĚHY – INKLUZIVNÍ / ATRAKTIVNÍ / AKTIVNÍ

Návrh funkční náplně prostoru pracuje s principem svobodného místa. Takové místo vybízí k tvůrčímu užití, je prostorem pro spontánní vegetaci i komunitu a zrcadlí charakter daného místa. V parku vznikají dva uzlové body v centru ‚rozprsků‘. Tato místa jsou variabilně pobytová, navázaná přímo na hlavní vstupy a volně prostupná. Na východní vstup navazuje prostor pro komunitní zahrádky. Ty navrhujeme přesunout kvůli stávající pozici u vstupu, kde opticky i komunikačně blokují kontakt s parkem. Zahrádky dostávají svoje vlastní místo s výhledem na řeku a jsou v kontaktu s otevřenou zatravněnou plochou, do které se mohou návštěvníci zahrádek volně přelévat. Na zahrádky navazují malé tribuny, schované ve vegetačních zálivech u dvou vedlejších vstupů. Tribuny jsou volnými platformami pro jakoukoli akci či skupinu, doplněné o malé ohniště a výhled na řeku. Velké ohniště pro větší skupinu lidí a pořádání sousedských/komunitních slavností nebo setkání je navrženo v trávníkové ploše v kontaktu s řekou, částečně oddělené vegetací od ostatního provozu praku. Specifickým místem je prostor hájku, charakterem navazující na stávající vegetaci v místě. Hájkem je protkána meandrující lemniskáta doplněná o suché poldry s pobytovými místy. Tato místa mohou sloužit jak pro široké spektrum návštěvníků parku, tak i jako pikniková místa v době obědové pauzy budov officů, které budou brzy sousedit s parkem. Cesta hájkem nás pak dovede do poslední části parku, pod most.

Prostor pod mostem je problematický úsek s náročnými komunikačními vazbami. Návrh zde vkládá prvky, které vybízejí ke spontánnímu využití, ale i k pravidelné aktivitě, což posiluje sociální kontrolu místa, a tak i jeho kvalitu. Návrh prostoru pod mostem cílí na mládež a uměleckou subkulturu, která si umí podobná místa vzít za svá, skrz ně se realizovat a zároveň tak přispívat k další diverzitě parku. V levé části pod mostem je navržený jednoduchý skate park, v druhé části je pak připravená volná kvalitní platforma pro možnost libovolného uchopení, například jako galerie pod mostem/filmový seminář atp.

Co se týče další skupiny návštěvníků - dětí, pracuje návrh s konceptem tzv. safe risk a zároveň s absencí tradičních herních prvků pro děti. Území je charakterově rozličné a jednotlivé vložené elementy mohou sloužit k volné hře (vodní prvky, tribuny, hájek, meandry, rozprsky, kameny, štěrk, vstupy do vody, zatravněná plocha). Jediným technologickým prvkem je síť textů a interaktivních QR kódů rozmístěných na betonových panelech. Ty mohou nést jak informaci o historii a současnosti parku, tak hravou formou skrz tyto informace umožnit dětem i ostatním návštěvníkům parku bližší vztah k řešené oblasti.

Vzhledem k otevřenému charakteru jednotlivých funkcí a míst je prostor parku otevřen opravdu širokému spektru návštěvníků, kteří mají možnost se setkat, ale i najít si svou vlastní cestu. Díky tomuto přístupu věříme, že by park mohl být dobrým místem pro setkávání široké místní komunity, stávajících starousedlíků i náhodným kolemjdoucím.

ČASOVOST A MATERIÁL

Koncepce zvolených materiálů v parku je založena na využití recyklovaného materiálu v podobě stávajících lokálních dlažeb a využití částí betonových panelů z bouracích prací. Tyto prvky jsou dále kombinovány s novými dlažbami a štěrkovými povrchy, které se vzájemně volně prolínají. Betonové panely jsou využity jako nášlapy, lavice, nositele informací v podobě textů nebo schodů k vodě či jako materiál pro vodní prvek. Panely - nášlapy se zařezávají do povrchu cyklostezky, budoucí pěší promenády na břehu řeky nebo do kolejí železniční vlečky. V rámci cest a rozprsků jsou panely situovány tak, aby cesty ukončovaly nebo naopak upozorňovaly na další možné prostupy do území. Tento surový materiál je zároveň nositelem historické stopy, odkazem na dobu, kdy místo opanovala betonárka Wolf Prefa.

Všechny navržené struktury a materiály respektují limity daného území, zejména pak fakt možného zaplavení území.

INDUSTRIÁLNÍ VEGETACE

Návrh pracuje v co možná největší míře se stávající vegetací, která je tvořená druhy typickými pro spontánně osidlované opuštěné prostory v urbanizovaném prostředí. Tato vegetace spoluutváří a podtrhuje specifický charakter celého prostoru. Na značné části ploch jsou proto ponechány lučně ruderální porosty podpořené drobnými akcenty v podobě extenzivních trvalkových záhonů. Dřevinná skladba je odvozena od polohy v blízkosti řeky, pro kterou jsou typické lužní lesy, a zároveň se odkazuje na původní Holešovickou osadu s přilehlými sady. Celým návrhem se proto prolínají rozvolněné výsadby přírodního charakteru a do nich vnořené komponenty reminiscence sadů. Vegetace tak dotváří mnohovrstevnatý obraz věčného napětí mezi přírodním a člověkem vytvořeným, které se vzájemně prolínají a spojují ve svérázný celek.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

PRÁCE S TERÉNEM

V rámci návrhu počítáme s minimálními terénními úpravami s co největší návazností na stávající terén. Zanecháváme přirozené nerovnosti a upravujeme pouze terén v místě trasování cest – především cesty v hájku.

Další terénní změny jsou navrženy v místě břehové hrany, kde navrhujeme několik nových přístupů k vodě.

PRÁCE S DEŠŤOVOU VODOU

Zvolené materiály nových cest jsou navrhovány jako propustné. V projektu nenavrhujeme jímání dešťových vod z přilehlých ulic vzhledem k vysoké hladině podzemní vody.

OSVĚTLENÍ

Stávající drážní lampy jsou navrženy k repasi spolu s nátěrem červenou barvou. Tyto lampy jsou umístěny podél cyklostezky – budoucí cesty pro pěší. Tento typ osvětlení je doplněn o další lampy se současným, ale korespondujícím designem. Osvětlena je tato hlavní pěší promenáda v celé délce, další lampy jsou umístěny v prostoru obou rozprsků.

Jediným dalším místem doplněným o osvětlení je prostor pod mostem, kde světlo umožní i noční režim aktivit v prostoru a zároveň tak posílí sociální kontrolu ve večerních hodinách.

Osvětlení navrhujeme v rámci koncepce tzv. chytrého osvětlení. Díky tomuto principu se lze vyhnout dalšímu přispívání ke světelnému znečištění a zároveň umožnit výraznou úsporu energie. Konkrétně to znamená využití LED svítidel, která nevyzařují světelný tok do horního poloprostoru, omezení světelného přesahu adekvátním cloněním, ale i využití nízké teploty chromatičnosti (teple bílá), která vyvolává v pozorovateli subjektivní dojem klidu, méně narušuje přírodu a biologické rytmy člověka. Dalším principem, který lze zvážit, je způsob osvětlení pomocí čidel, která reagují na pohyb návštěvníků parkem. Lampy pak osvětlují prostor pouze ve chvíli, kdy je park aktivně využíván, zároveň ale přispívají i k větší bezpečnosti místa, protože reagování lamp na konkrétní pohyb umožňuje mít přehled o mobilitě osob v parku.

VYBAVENÍ/MOBILIÁŘ

V prostou parku jsou navrženy dva typy laviček. Prvním typem jsou lavice v podobě jednoduchých dřevěných hranolů, které jsou rozmístěny v rozprscích. Druhým typem jsou subtilní kovové lavičky s opěradlem a područkami rozmístěné podél hlavní pěší cesty/cyklostezky s výhledem na řeku doplněné o odpadkové koše. Dalším navrhovaným mobiliářem jsou fixní piknikové stoly se židlemi v hájku.

Součástí mobiliáře je dále vodní prvek, který sestává z kovové kádě umístěné v sadu, ze které je voda vedena úzkou štěrbinou v terénu až do industriální fontány složené z betonových bloků.

Prostor skate parku pod mostem jenavržen v konceptu plaza, tento typ je oblíbený u většiny uživatelů a jeho podoba je inspirovaná městem. Design jednotlivých překážek se tedy snaží napodobit prvky městské architektury a mobiliáře. V parku najdeme jednoduché prvky typu hubba, grindbox a rail. Plaza je dále doplněna o betonový bowl (imitující jízdu ve vypuštěném zahradním bazénu).

Vybavení stávající venkovní tělocvičny je navrženo po roce 2025 k přesunutí do vymlatovaného prostoru ve stínu stromů u řeky, kde bude lépe odstíněno od okolních komunikací a nabídne tak příjemnější možnost jejího využití.

VSTUP

Východní vstup do parku je doplněn o kovovou bránu v podobě kruhu, která rámuje pohled do parku a výhled na bílou skálu. Brána je umístěna tak, aby nenarušovala potřebu uzavření protipovodňové stěny v případě potřeby. Je možné ji umístit na samostatnou konstrukci, která s protipovodňovou stěnou nebude fyzicky nijak spojená. Tento prvek je ke zvážení v rámci diskuze o potřebě manipulačního prostoru při uzavírání stěny.

Vstup je dále podpořen protažením asfaltové plochy cyklostezky až ke vchodu, což umožní plynulý vjezd cyklistům a inline bruslařům. Stávající betonová plocha je ponechána a v částech doplněna o nepravidelnou žulovou dlažbu. Celý prostor je dimenzován tak, aby umožnil příjezd hasičského auta k vjezdu u vody.

MATERIÁLY

V projektu realizace nové cyklostezky podél břehu řeky navrhujeme využití světlého drenážního asfaltu, který lépe odpovídá potřebám města v rámci přijetí strategie adaptace Prahy na změnu klimatu. Drenážní asfalt umožňuje propouštět vodu a není tak potřeba realizovat odvodnění plochy. Světlá barva lépe reaguje na vysoké letní teploty a povrch výrazně méně ohřívá.

POROTA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ K NÁVRHU

Řádní členové poroty - závislí: PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D., místostarostka MČ Praha 7 pro územní rozvoj a agendu MA21 v oblasti participace občanů; Mgr. Jiří Hejnic, zastupitel MČ Praha 7; Mgr. Jiří Knitl, radní MČ Praha 7 pro oblast veřejného prostoru a životního prostředí - náhradník Řádní členové poroty – nezávislí: Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Patrik Hoffman, Ing. et Ing. Tomáš Jiránek, Ing. et Mgr. Eva Jeníková – náhradník (přítomna on-line) Přizvaní odborníci a experti: Ing. Daniela Karasová, vedoucí oddělení péče o veřejný prostor ÚMČ P7; Ing. Ivan Bednář, oddělení ochrany přírody a krajiny, MHMP; Ing. Michal Novák, Sekce infrastruktury Kancelář technické infrastruktury, IPR Praha; MgA. Marek Kundrata, Sekce detailu města Kancelář veřejného prostoru, IPR Praha; Ing. Jiří Friedel, Povodí Vltavy, ředitel závodu Dolní Vltava; Ing. arch. Amáta M. Wenzlová, garant pro Prahu 7, Kancelář podpory území, IPR Praha; Mgr. Ondřej Mirovský, M.EM, radní MČ Praha 7; Ing. arch. Tomáš Richtr, vedoucí odboru rozvoje a péče o veřejný prostor ÚMČ Praha 7

HODNOCENÍ :

Komplexní návrh, dostatečně bohatý. Nevytváří dojem přetíženosti místa. Vrství různé motivy a reminiscence. Rozvíjí potenciál a kvalitu existujícího. Je ve správné míře autorský, nepůsobí nepokorně, přitom je sebevědomý. Řešení je inovativní, diverzifikované, nikoliv módní a chaotické. Působí přirozeně a srozumitelně. Zcela správně uvolňuje východní vstup od komunitní zahrady. Naopak tuto posunuje do prostoru, který je obecně pro komunitní zázemí vhodné, kde tato zahrada, ani její uživatelé, nemusí mít pocit cizosti či nadbytečnosti, naopak může dojít k plné interakci do parku. Návrh velmi kvalitně pracuje s vrstvou stromů. Koncentrace a zhuštění prostoru se jeví jako dobrá cesta v kombinaci s ředěním a prostorem prázdným. Vrstva stromů dobře propojuje přirozenou porostní kostru parku s ovocnými stromy v připomínce ovocných sadů. Přírodě blízké pojetí bylinného patra, a to zejména v hájových pozicích v podobě ruderálních a hájových luk v kontrastu s pobytovými trávníky v pozicích světlejších, je vyvážené. Jedná se o srozumitelnou, jednoduchou, a přitom potenciální funkční vegetační strukturu i kompozici. Pojetí cest, jejich rozvrstvení a materiálová střídmost v podobě betonových recyklátů, štěrku a dlažeb je vhodné i adekvátní pro území s potenciální povodňovou situací. Sestupy k řece, a tedy umožnění navázání vztahu člověka s vodou, jsou přiměřené, kontakt je dostatečně bohatý a inspirativní. Zůstává stále dostatek prostoru pro více méně přirozenou vegetaci v břehové zóně. Páteřní cyklotrasy jsou respektovány. Práce s detailem je dobrá. Návrh je ekonomicky přiměřený. Porota návrh doporučuje k realizaci.

A my se na tu realizaci těšíme :-)