Tisíc metrů čtverečních a smysl pro každý detail

STRUČNÝ KONTEXT▗

Málokdy se stane, že vám jeden pozemek nabídne tolik protikladů a zároveň tolik příležitostí. Historie viničních svahů se tu potkává s funkcionalismem, stíny stromů s hladinou bazénu a dětský smích s tichem sauny. Zahrada, která tu měla vzniknout, měla být místem, kde se žije – ne jen zalévá.

A najednou tu je, vyladěná do nejmenšího detailu, pro všechny věkové kategorie, pro každou denní dobu, pro všechna roční období. Respektuje historii, nabízí skvělou přítomnost a natěšeně vyhlíží budoucnost.

VÝCHOZÍ SITUACE▗

Velký prostor a nekonečné množství možností

Tentokrát na nás čekala zahrada o rozloze více než tisíc metrů čtverečních, která se nachází na pražském Břevnově, v místě, kde se potkávají tři světy. Na jedné straně historický charakter viničních domků s venkovskou patinou, na druhé novodobé vily 90. let a konečně moderní architektura projektu La Crone, inspirovaná funkcionalismem. Právě tato různorodost se odráží i v atmosféře samotného pozemku – nachází se totiž v bezprostředním kontaktu s historickým celkem Tejnka, zároveň však náleží k přízemnímu bytu v novostavbě.

Pozemek je ze třetiny umístěn nad stropem podzemních garáží, což výrazně ovlivnilo charakter půdy a možnosti výsadeb. V době zahájení návrhu byl čerstvě osazen několika stromy – lípou, katalpou, borovicí, třešní, muchovníky a lískou. V lemech se objevovaly nízké habry a keře jako bobkovišeň, svída, či rybízy. Terén se mírně svažoval, půda byla částečně navážena, místy s horší vsakovaností vody. Přáním klientů bylo proměnit prostor v plnohodnotnou zahradu, která má jasně členěné funkční zóny se saunou, altánem, bazénem, ale také třeba místem pro děti. Zároveň měl na zahradě vzniknout prostor pro pěstování.

ŘEŠENÍ▗

Má to smysl, když to celé dává smysl

Zahrada byla rozdělena do několika logických celků, které reagují nejen na potřeby rodiny, ale také na proměnlivý charakter místa a světelných podmínek během dne.

Na jihovýchodní straně, kde navazuje na obytnou terasu, vznikla klidová obytná zóna. Posezení pod ocelovou pergolou s lamelovým zastíněním působí jako přirozené prodloužení interiéru. Z této části je krásný výhled směrem k bazénu, kterého se během realizace týkaly také nějaké úpravy. Terén musel být v jeho okolí upraven tak, aby voda nestékala dovnitř. Jednalo se totiž o spontánní rozhodnutí klienta bazén o 20 cm zvýšit, což vedlo k vytvoření nízké opěrky z pražců, která prostor elegantně oddělila a přidala mu na přehlednosti. Mimochodem klientova pečlivost a celkem jasná představa byla velkou výhodou během realizace, protože se tak díky častějšímu stavebnímu dozoru podařilo vyladit velké množství detailů. A zrovna u zmiňovaného bazénu tak vznikla krásná příležitost pro osázení trvalkami, jako je šalvěj, kakost, kuklík, pivoně či sasanky.

Na západní straně pozemku, blíž k ulici, bylo umístěno hřiště s prolézačkami a multifunkční dřevěnou konstrukcí která je vhodná pro šplhání, zavěšení houpačky či houpací sítě. Tato část zároveň potřebovala vizuální odclonění od veřejných komunikací, a proto jsou zde vysazeny keře s vyšší strukturou, například bobkovišeň nebo tis, v kombinaci s travami a břízami, které prostor zjemňují. Plot na severní straně je navržen jako neprůhledný – dřevěná pole mezi ocelovými sloupky v antracitovém odstínu ladí s architekturou domu a zároveň poskytují tolik žádané soukromí.

Na východní straně, která je během dne převážně ve stínu, vznikla lesní zahrada se saunou. Dubové špalky jako sedáky, dřevěné lávky, venkovní sprcha, houpací síť mezi stromy – vše v této části působí přirozeně, splývá a neruší. Atmosféru saunových rituálů podtrhují i břízy, které se používají na výrobu metliček k saunování. Lesní trvalky zase evokují výlet na chatu, nachází se zde například mařinka, yzop či jahodník. Tato část zahrady je zkrátka určena především k tichému spočinutí a relaxaci. 

V severní části, která přechází do mírného svahu, byl návrh inspirován historickými vinohrady, které se v této oblasti nacházely už za Karla IV. Ovocné keře a rybízy jsou zde vysazeny v řádcích, doplněné lučním porostem a hlavně mořem lesních jahůdek, který nevyžaduje intenzivní péči. Na hraně mezi touto částí a lučním koutem je umístěno ohniště – ideální místo pro večerní posezení s výhledem do zeleně.

Na zahradě je samozřejmě prostor i pro praktické prvky: vyvýšené záhony pro bylinky a zeleninu na slunném jihu, promyšlené zpevněné cesty, přechody pro robotickou sekačku nebo decentní osvětlení v teplém bílém tónu, které je rozděleno do několika zón a řízené dálkově nebo venkovní kovová skříň na techniku v západním cípu. Ta má navíc povrch, na který lze křídou kreslit obrázky či psát zamilované nebo praktické vzkazy o tom, kdy bylo co vyseto nebo zalito. 

Díky důsledné koordinaci a časté přítomnosti na stavbě se tak podařilo vytvořit prostor, kde každý detail zapadá do celku. Zahrada působí přirozeně, a přitom je promyšlená do posledního stébla i šroubku. Tady se architektura setkává s přírodou a každodenním životem rodiny.

Foto: Petra Šalapková